Dachstein, aneb Mejstřa pro vás hledá skialp trasy

Zas nebyl k sehnání žádnej parťák na skialpy, a tak jsem vyrazil sám. Volba padla nakonec na Dachstein, kde byla 2metrová pokrývka sněhu a počasí se jevilo jako slunečné. Vyrážím tedy v pátek na noc směr Hallstattské jezero. V pozdních večerních hodinách dorážím na parkoviště lanovky Krippenbahn pod Krippensteinem. Dám pár pivek a přespávám v autě. Ráno vstávám ...... klídeček, pohoda, balení a tak.. Když se tak balím přijíždí spousta aut a všichni skialpinisté jdou na lanovku. Je mě to sice divné, ale neřeším to. Teda až do chvíle, kdy už v botech a na lyžích vyrážím po jediné sněhové pokrývce u vleku směrem nahoru. Tam mě totiž zastaví červená cedule zákaz chůze skialpinistů po sjezdovce! Jinudy nastoupit nemohu, páč nikde mimo sjezdovku nejni sníh a zrovinka se na mě dívá nějaký údržbář lanovky. Život je složitej, a tak si jdu koupit jízdenku na Krippenbahn s myšlenkou, že vystoupím na mezistanici. A jako dycánky přicházejí další nečekané událost - ve zkratce:

- v lanovce mě zprudí dámská obsluha kabiny za cepín na batohu. Štěstí, že jsem nenalezl ty správná německá slova "kurva dole zákaz a ještě keci za cepín" :-))

- v mezistanici se nedá vystoupit, a tak musím jet až nahoru ..... šmarjá to je den

- vědom si ušetřeného času, nádherného počasí a myšlenkách "že nejsem z cukru" nazuju lyže a sjedu o nějakej ten km dolů po sjezdovce abych si ten výstup aspoň trochu užil

- nápad to byl dobrej, teda až do chvíle kdy jsem se vydal nahoře po špatných stopách a šel zcela jinam než měl ..... tohle snad není možný? :-)

- tím jsem nabral značnou ztrátu a musel najít správnou cestičku

- sjedu tedy na chatu Gjaid-alm, kde mě cestu ochotně ukážou

- z tohoto místa pokračuji dál již po správné trase

- v momentě, kdy před sebou vidím Simonyhütte, tak tuto trasu opustím a jdu po stopách přímo k ní

- to by se z toho jeden p......... další omyl, neb jdu opět do....... a skončím zcela mimo schůdné stezky

- se teda zase vrátím zpět a už si slibuju, že původní urolbovanou stezku již neopustím

- nedám si říct a skoro kousek pod chatou to chci střihnou letní zkratkou

- kurňa zase nějaká skála a lana, kdo to sem postavil do cesty? :-))

- se teda zase vrátím a na chatu se vysápu v pozdních odpoledních hodinách po jakémsi freeridovém svahu

Na závěru musím konstatovat, že chata Simonyhütte je velmi pěkně vybavená s veškerým komfortem. Jídlo, sprcha, tepelné sušáky na boty i rukavice atd. atd.. Večer tam posedím popiju a k ránu vyrazím ještě nahoru na ledovec. Přeci jenom jsem sám, tak na ledovci otáčím a sjíždím nekonečnýma km dolů na parkoviště k autu.

Takže příště až půjdete někdo se mnou, tak nebudete bloudit a můžeme zvolit i trasu kompletního přechodu vč. ledovce.

Kdo by chtěl mrknout na pár fotek, tak je najde zde Dachstein 2013 skialpy Mejstřa.

Konec hlášení

za CK VODĚNKU

Vypravěč a zapisovatel – Mejstřa (kormidelník)