Přejezd Praha-západ 2008

23.10.2009 22:05

Jak již je tradicí, tak v pátek 12.9.2008 proběhl Přejezd Praha-západ. Jako každý rok to byl nenáročný pohodový výlet na kolech malebnou krajinou.

Zápis:

Díky zapomětlivcům Dana a Milana se letos vyráželo až 6:20h ráno. Teplota vzduchu příjemná, slunko nám jako vždy svítilo, vody v řekách bylo dostatek. :-) Nálada a rychlost jezdců na vynikající úrovni. Nakonec nás jelo 13 statečných bikerů. Prvním pádem nás překvapil již v časných ranních hodinách Lubor při sjezdu od Zbraslavského lomu. Vzhledem k tomu, že je to biker zkušený a otrkaný, tak jeho rekonvalescence trvala pouhých 5minut. :-) Následné km proběhly bez dalších větších přemetů a skopičin. Před přechodem jezu Žampach si rychlejší jezdci z vlastní iniciativy střihli přelézání branek a plotů na soukromém pozemku, což byla nakonec taková zajímavá kulturní vložka. Pak už se raději drželi pořadatelů. :-) K obědu byla knedlíčková polévka, gulášek s knédlem a pivkem! Někteří pak simulovali smrt, ale bylo jim to rázně rozmluveno! Oběd spálen výjezdem na Lhotu, kde už všem začalo být fajn. Při sjezdu ze Lhoty přišlo několik ostrých pádů. Když jsem před sebou viděl ten Danův, tak jsem nabral pocit, že je z gumy a nemůže být člověk. No nic byl oprášen a posazen zpět na svůj oř a poslán dál z kopce. :-) Horší to bylo s Romanem M. jehož ostrý boxerský výpad přes řidítka proti tamější tvrdé zemině jsem sice neviděl, ale zato mě všichni zvolili (zřejmě jako zkušeného záchranáře a fyzioterapeuta?) :-))) k narovnání jeho pohmožděné ruky! Tak jen doufám, že tu zlomeninu obstarala ta tvrdá zemina zdejšího kraje a ne já. :-) Po záchranářské akci přišlo avizované překvapení Lodička. Následně na to nás Roman opouští a mému rodnému otci v té době pobíhajícího po lešení s barvou a štětcem začíná služba saniťáka. Oblíbený, jednoduchý a bezpečný průjezd naučnou stezkou podél Štěchovické přehrady nám začíná dalším Danovým pádem, kde si již jeho gumové tělo neporozumí se zdejší skálou a je nucen nás také opustit. Tuto stezku se poprvé učím projíždět s jednou rukou na řidítkách a po mobilu řeším se saniťákem kolik vlastně raněných a kol se nám vejde do jeho vozu apod.. :-)) Zbytek naučné stezky dojíždíme bez pádu a dostáváme se k řece Kocábě. Tam se jako vždy snažíme obejít několik hlubších brodů, ale celou akci nám naruší překvapený Míra zvyklý zřejmě jezdit u Brna na kole až po pás. Tedy nedbaje rad se rozjíždí a v dost slušné rychlosti valí přes brod. To má za následek vyhecování ostatních bikerů snad k ještě rychlejšímu přejezdu brodů. Ten další co byl po rám a Milan se tam zastavil asi příště zatarasím. :-) Od této chvíle jedeme už mokří, ale nálada je stále vynikající! V podvečeru přichází výjezd na oblíbenou Skalku, kde aby nám nebylo trapně všichni raději tlačíme. :-) Vrchol je jako vždy zapit pivem, nicméně zde Míra opět nedbaje mých propozic a rad přináší plato zelených a z bikerů se stává divá zvěř! To způsobí, že dosud zlehka unavený Lubor vyrazí na další km v takové formě, že je z toho i Míra vedle a nikdo z nás ho nestíhá. :-)) Nějakou tu další hoďku jezdíme po Brdech a nabíráme km, neb někdo prohlásil že slibovaná 100vka není splněna! ZNOVU - Míro tu zelenou už příště ne a některým sundám i tachometry! Ve večerních hodinách se scházíme v hospůdce i s raněnými a hodnotíme tento přejezd opět jako vydařenou akci.

Pořadatelé

Mejstřa (Kormidelník) a Milan (Údržbář Navigátor)

Zpět

Vyhledávání

© Copyright CK VODĚNKA 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode