Hocharn skialpy 2013

22.04.2013 20:30

Úvodem,

jsme holt Magoři, kteří ty zážitky prostě přitahují a je už na čase se s tím smířit :-)! Proč to zde uvádíme? Protože jsme vymysleli zase zcela nevinou akci pro rekreační sportovce na jejímž konci jsme pochopili, že jsme omylem přeskočili několik levelů a tím pádem vznikla akce pro intenzivně našláplé Magory nevnímající únavu i bolest :-))). Když totiž přišel Martin s nabídkou vyrazit na Hocharn, tak se mě to zdálo jako super nápad na závěr sezony. Asi ani jeden z nás důkladně neprověřil matematické, meteorologické a geografické vstupní informace. Rozumějte nadmořskou výšku s délkou, z které pak vyjde strmost svahu vázaného na sněhové a sluneční podmínky daného víkendu :-). Když by nám někdo nerozuměl o co jde v předešlých dvou větách, tak o to, že když máte stoupat 1700m výškových na 6kilometrech, tak vám kurva logicky musí vyjít krpál 284m výškových na 1km délky trasy. K tomu si přičtěte azurové nebe plus jihovýchodní svah, na který celý den svítí nádherné ostré jarní slunko ve výšce 1 590 m až 3 254 m, nezapomeňte na čerstvě napadaný sníh, který vám do konce výstupu značně změkne. Nevím proč, ale nějak mě tyhle ty čísla a souvislosti začali napadat až v 2 800 m.n.m. :-) - Mejstřa

Příjezd

Vyrážíme s Martinem od Práglu v pátek kolem polední hodiny. Jedeme si na pohodu a kocháme se jarní krajinou. Sníh potkáváme až úplně na konci naší cesty cca. ve výšce 1 300 m.n.m.. O 200m výš už leží pěkné 2m sněhu s čerstvými 20cm nového prašánku. Na chatu Naturfreundehaus Kolm Saigurn dorážíme v podvečer. Ubytujeme se a jdeme něco málo pojíst a popít. Někdy tak u třetího pivka začnu Martinovi vysvětlovat, že při akcích moc vody nevypiju a proto mám s sebou jen 1,5l petku. Zároveň řešíme i věkový stav skialpinistů v Rakousku, neb se nám zdá, že mladí moc na skialpy nechodí. Taky vysvětluju Martinovi, že v neděli musíme dát ten Sonnblick. A tak jde večer, až jdeme k ránu spát.

 

Hocharn výstup

7:00h ráno - venku azuro, slunko svítí, sněhu mraky, viditelnost ideál. Dáváme snídani a k 8mé ranní vyrážíme vstříc osudu. Kapku mě znervózňují padající lavinky ze skály před námi, ale chalupář hlásil, že nic nehrozí a lidí jde do hor spousta. Což, jdeme dál a kocháme se nádherným ránem. Zatím totiž jdeme ve stínu! Jsme asi cca. v 1 900 m.n.m. a už ve stínu nejdeme. Svítá mě v hlavě a zjišťuju, že jsem se ráno nenamazal krémem na opalování! Otočím se na Martina a pokládám mu otázku "máš krém proti slunku?" Martin odpovídá "NE a k čemu bych ho měl mít". Už si odpovím sám sobě "jsme v prdeli" :-). Jsme totiž už dost vysoko a vracet se pro krém by bylo značné zdržení. No nic říkám si "půjdeme celý den alespoň zády k slunku, musím si ten ksicht hlídat". Je vedro jak u moře a odrážející slunko od sněhu tomu fakt nepomáhá. Svah se začíná zvedat a my už nemáme žádný vyšší stupeň kam nastavit úhel patky. Jdu o něco rychleji a tak se s Martinem dohodneme, že půjdu napřed a Martin vyjde kam vyjde. V 2 650 m.n.m. si začínám říkat, že pohodový výstup vypadá jinak :-). Drápu se dál, hltám vodu z petky jako nikdy a dumám nad jednoduchostí výstupu. Dále jíž jen co se tak honí Mejstřovi hlavou -  2 950 m.n.m. KURVA, kdo tohle zase vymyslel! 3 000 m.n.m. to musím dát, na to ještě mám! 3 050 m.n.m. tady to přece nemůžu otočit - by byla ostuda! 3 100 m.n.m. co jsme to zase kokoti vymysleli, kde je kurva ten vrchol? 3 150 m.n.m. šmarja až támhle, to není možný, už se mě lepí sníh ze spodu na pásy páč je mokrej jak sviňa - když tak se tam i doplazím. 3 200 m.n.m. to snad NE, proč je to kurva tak prudký? 3 254 m.n.m. bože jsou tu odpočatí a vysmátí lidi - musím vypadat jako, že jsem fit. Vrchol bez lidí "to je zase akce snů" ...... jsem tady! jsem bůh :-))) ...... přichází úleva ....... fotím hory kolem ....... pohlédnu dolů ....... to snad dám? Kontaktuju Martina, že hodlám sjíždět a sejdeme se v 2 800 m.n.m. - odpovídá "nespěchej ještě tam nejsem". Zakopnu boty do vázání a vyrážím. Prvních 30m beru traverzem, další tři oblouky normál zakončuju strmým výpadem do sněhové mokré nadílky. Doprdele, jak se dostaneme dolů??? Oklepu ze sebe sníh a valím dál. Každej čtvrtej oblouk dávám pauzu! Martina potkávám v 2 860 m.n.m.. Zdravím ho a říkám "jsi takovej hodně červenej" Martin odvětí "se podívej na sebe". Vyrážíme společně dolů. Po dalších metrech konstatujeme "masakr nahoru a masakr dolu, prostě den jak má být" :-))). O 400 m výškových níž už je to lepší. Ve 3 hodiny odpoledne dorážíme na chatu. Náš stav se dá popsat jednoduše "Game Over" :-)))

 

Večer a den druhý

Večer je chata naprosto plná. Majitel k nám posadí nějaké 4 mladé rakouské hochy. Jde o jedny z mála mladých co tu potkáváme. Ptají se kde jsme dnes byli - podle našich ksichtů je jasný, že jsme dnes nepřijeli. Vysvětlíme kde jsme byli a proč se tak červenáme :-). Dále jen rozhovor u stolu ....... Martin pokládá otázku kam že to zítra na skialpech půjdou? Jo jo my vyrážíme ve 3 ráno tam a tam. Martin - "to je docela daleko a jsou to strmé stěny". Hoši odvětí "zas tak strašný to není, tudy se vyškrábeme nahoru, tudy sjedeme sem a tady na ten štít vylezeme tímhle žlebem".Martin "jak vylezete? jako s cepínem?". Hoši "no jasně, lyže dáme na bágl, na nohy mačky a do každé ruky cepín". My oba dva "AHA" :-))). Hoši "no vylezeme tímhle žlebem nahoru a pak sjedeme dolů a kolem poledne hotovo". Pochopíme, že omladina to tu má v hlavě jinak, a když to přežijou, tak v důchodu budou chodit ty pro nás náročné skialpové trasy :-(. No nic, opět s Martinem pojíme, popijeme a jdeme spát. Ráno vstáváme brzo a uskutečňujeme krátký výstup směrem k Sonnblicku. Vyjdeme asi tak do 2 050 m.n.m. a točíme dolů. Počasí je zamračené a výhledy nic moc. Upozorňujeme vás, že když doslova a do písmene lezeme po zmrzlém sněhu nahoru, tak přemýšlíme jak se vůbec dostaneme dolů. Nevěřili by jste, ale sjet se dá všude. Teď již to víme! :-). Posledních 200 m výškových sjíždíme po zdejší skialpové trase dolu následovně ...... zabodnout hůlku - odrazit - skočit asi o 1m níž - pokus o zabrždění na hraně lyží a tak dál až dolu. Po čase si na to zvyknete a je to rutina :-). Doskáčeme k chalupě, dáme nějaké to pivko, sprchu a jedeme domů.

A to je milé děti Das ist alles

za CK VODĚNKU

Vypravěč a zapisovatel – Mejstřa (kormidelník)

Zpět

Vyhledávání

© Copyright CK VODĚNKA 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode